Nejásej

sypu se jak přání,

který ráno taháš z polštáře,

vytržený ze snáře,

co s ním vyvažuju stůl

Marnivá přání

Někteří lidé jsou lampy

Nebesa

Nechte mě spát, raději,

než ztratím všechnu naději

v procházky a hvězdný třpyt,

nenechám se polapit.

Prvočíslo

Ulice byla prázdná