Playlisty

Doufám, že to není příliš otravné, že v každém novém článku neúnavně zmiňuji školu, ale obvykle je to právě můj obor, který mě nějak dovede k dalšímu příspěvku a nebo mu dá alespoň v mojí hlavě nějaký rámec. Dneska to byla teze, která říká, že rozvoj digitálních technologií a elektronických médií změnil naše chování. Hodně ve společenském slova smyslu (stačí se podívat na sociální sítě, které vytvářejí interakce a společenské vztahy, které by bez nich ani nebyly možné), ale i jinými způsoby. Jako příklad mám v materiálech také uvedené, že s příchodem MP3 a nových médií určených k záznamu zvuku, jsme se naučili poslouchat spíše shluky písní než vybrané kolekce, jak to bylo například v době gramofonových desek. Myslím, že ty materiály jsou dokonce pár let staré, takže vlastně ani neřeší ten současný velký boom streamovacích služeb jako je Spotify, které podle mě tenhle aspekt poslouchání hudby dovedly ještě na úplně jiný level, ale i tak v tom vidím zajímavou pravdu.

    

A přesto, že ráda poslouchám i celá alba - obvykle, když mám svým způsobem konzistentní náladu a nechci následujících pětačtyřicet minut řešit změnu žánru, playlisty si tvořím už pěkných pár let a nikdy mě to nepřestalo bavit. Donedávna jsem tohle taky považovala za naprosto automatickou věc, kterou dělají všichni, ale ukázalo se, že to zas tak obvyklé asi není. (Nebo jo? Jak to mají lidi okolo vás? Pojďme si udělat sociologický mikrovýzkum!)

Myslím, že první seznam písniček jsem vytvořila někdy před deseti jedenácti lety, v době, když Katy Perry vyšel revoluční singl I Kissed A Girl. (A taky v době, kdy nikdo ještě neřešil, co je tak špatného na stahování hudby z internetu a naše generace byla moc malá na to, abychom to vůbec mohli chápat.) Nicméně, kromě I Kissed A Girl můj první MP3 přehrávač obsahoval podle mě taky písničky jako Now or Never z High School Musical 3 (ze záhadných důvodů zrovna tahle, přitom třeba Troyovo existenciální drama v písničce Scream je objektivně mnohem lepší), About You Now od Sugababes, Shut Up And Drive od Rihanny, Apologize od Timbalanda a Big Girls Don't Cry od Fergie. Ověřit si to bohužel nemůžu, protože archiv playlistů jsem začala vést po tom, co jsem dostala svůj první vlastní notebook, což bylo v roce 2012, přičemž první playlist, který jsem našla, je až z února 2013. Asi mě to do té doby nějak netrklo, že bych si to třeba mohla zálohovat.

Každopádně výběr písniček mého prvního seznamu (alespoň těch, které si vybavuji) hezky ilustruje můj tehdejší neexistující hudební vkus a taky to, že jsem poslouchala to, co poslouchaly kamarádky. Ale I Kissed A Girl jsem milovala. Ne, že bych tomu tedy tenkrát třeba rozuměla nebo tak něco.

(Mimochodem, v playlistu Childhood Vibes jsem se pokusila trochu rekonstruovat, co mám spojené s dětstvím, i když jsou některé ty písničky časově trošku mimo. Je to celkem trash, tak mě moc nesuďte, ale byla to zábava.)

Tohle samozřejmě nebyla jediná hudba, kterou jsem poslouchala - zbytek obstarávaly právě cédéčka. Vůbec netuším, co mě k tomu vlastně přivedlo, ale s dětstvím mám neodmyslitelně spjatou Avril Lavigne. Girlfriend vyšlo, když jsem byla na základce a mám dojem, že snad nebyl nikdo, kdo by to neznal. Teď mi ta písnička přijde extrémně komická, ale upřímně řečeno, trochu trapně to pořád považuji za děsně chytlavou věc a nejspíš bych si to začala bez zaváhání zpívat, kdyby na to došlo.

Ale to jsem odbočila. Chtěla jsem jenom říct, že krom playlistů tu bylo i spousta alb a to, že se některé mainstreamové popové věci ikonické pro tu dobu neobjevují v mých seznamech, neznamená, že jsem se jim vyhýbala, s největší pravděpodobností právě naopak.

Zajímavé je, že ty playlisty od roku 2013 celkem věrně dokumentují můj život od té doby takovým způsobem, že když si nějaký pustím, mám pocit, jako bych se přenesla přesně do té doby a do mojí tehdejší nálady. Trochu jako když ucítíte vůni nějakého jídla, které si pamatujete ze školky a na pár vteřin vás to kompletně rozhodí a přenese zpátky (a nebo tohle je taky jenom něco, co se stává mně?). Rozhodně tu nehodlám nikoho trápit rozebíráním každého mého hudebního výběru od roku do 2013 do současnosti, je jich překvapivě hodně, jenom do roku 2016 jsem jich stihla vytvořit 25. Ale vzhledem k tomu, kolik jich vzniklo jenom za tu dobu, co mám Spotify, je to za tři roky ještě poměrně přiměřený počet. Tehdy, když jsem si ještě seznamy tvořila "do šuplíku", jsem je pojmenovávala jednoduše podle dne, kdy vznikly. To mi dneska dělá docela radost, protože jsou tak hezky datované a moje klasifikační metadatové srdéčko plesá. I když je to samozřejmě škoda, že jsem si s tím nedala trochu víc práce, jenže na druhou stranu, když vidím, jak jsem ve svých třinácti pojmenovávala složky s fotkami, je možná dobře, že jsem se o nic víc nesnažila, byl by to totiž kompletní chaos.

Mám dojem, že později už jsem si playlisty začínala občas pojmenovávat, když to dávalo smysl. Tehdy se mi tak nějak samy od sebe přesunuly na Youtube, ačkoli jsem si celkem jistá, že jsem potom na seznamy písniček na chvíli úplně zapomněla a poslouchala na shuffle prostě všechno, co jsem našla v telefonu. No a loni v prosinci jsem si pořídila po dlouhé době pošilhávání prémiové Spotify, protože měli akci tří měsíců za euro a to se prostě neodmítá. A pak zůstala díky bráchovi v rodinném. A vím, že vlastně z těhle služeb umělci tolik peněz nedostanou a že to celé asi dost podrývá hudební průmysl, ale už bych asi nedokázala odejít. No a zpátky k playlistům - od prosince mi jich tam vzniklo jedenáct. Technicky byste jich našli o dva víc, protože v dubnu minulého roku jsem chvíli používala Spotify v nezpoplatněné verzi, než mě ty reklamy začaly vážně hodně otravovat a právě z té doby pochází ještě dva seznamy - All Time Favourite a April Rain.

Zrovna nedávno jsem vysvětlovala kamarádovi jak u mě funguje přidávání písniček, protože se mě ptal, jestli se mi v těch playlistech neopakují. To je záludná otázka, protože jsem si celkem jistá, že občas jo, ale nejspíš mnohem míň, než by se dalo čekat. Princip je v tom, že každý roční období má prostě svoji atmosféru a svůj fond skladeb, které mi k němu sedí a v určitý moment se mi obvykle objeví hodně takových, které k sobě víc nebo míň sedí. A nebo sedí prostě jenom k tomu období a nikomu kromě mě to nejspíš nebude vůbec dávat smysl (což je asi většina mých playlistů). Tak či tak to je impulz pro nový seznam a od jeho vytvoření zase nějakou dobu přidávám písničky jenom do něj, dokud se "něco" nezmění a já se ocitnu zase v jiném kontextu a svět vypadá zase trochu jinak.

Ovšem to také neznamená, že bych se těm playlistům už nikdy nevracela, poslouchám je tak nějak kontinuálně, když mám zrovna chuť na nějakou mou náladu nebo "počasí". Momentálně jsem třeba v procesu vytváření playlistu Awfully Sunny - protože je, ehm, odporně vedro a slunečno, uznávám, že s tímhle názvem jsem se zrovna moc nepředvedla, ale tak pro milovníky léta je to alespoň hezký rádoby oxymóron. Začal písničkami, které zněly letně a trochu retro, přesto že jsou nové. Postupem času se mi tam ale přimíchalo trochu takové poklidnější indie akustiky, některé ty písničky jsou skoro až tak jako melancholické, ale to vlastně dává smysl, protože já se na začátku léta obvykle cítím poněkud mizerně. Celkově ale myslím, že se tenhle playlist spíš už ustálil a že s příchodem prázdnin možná vznikne nějaký veselejší a víc popový, protože takové by léto mělo být. 

K tomu jsem se ještě během posledních dní vracela k playlistu Dark Grey Clouds, převážně proto, že ho mám na rozdíl od předchozího stažený v telefonu. Řekla bych, že tenhle seznam začíná tak nějak temně, ilustruje neobvykle studený květen letošního roku a moje rozpoložení ze začátku měsíce. Na konci už je ale i v těch písničkách znatelnější posun k pozitivnějšímu náhledu na svět, covery Time After Time a About You Now toho můžou být důkazem. 

Jak už jsem psala, nechci tady dneska rozebírat každý playlist, který jsem kdy vytvořila, protože nikdo nepotřebuje slyšet tolik zbytečných detailů z mého života, ale poslední dobou jsem ve svých playlistech sem tam vysledovala určitou tematičnost A tak bych se jí ráda chytila a sepsala někdy články třeba o mých seznamech hudby k tancování nebo o těch, které jsou tak nějak předurčené k poklidnému tvoření. Obecně mě takovéhle amatérské povídání o hudbě hrozně baví a ještě víc mě baví to s někým sdílet, takže pokud byste měli chuť, klidně mi třeba do komentářů napište, jak na vás působí tyhle moje písničky a nebo co zrovna máte rozposlouchané vy. A taky, jestli si tvoříte playlisty. 

Zatím ahoj a pěkné léto,

Šárka