Nasněžilo

Nasněžilo z pátku na sobotu 26. ledna a bylo to skvělé. Já mám vážně ráda zimu. A ne jenom právě tu líbivou, zasněženou nebo vánoční. Naučila jsem se mít ji ráda i když prší a fouká, jenom se slunečnem stále trochu bojuji, ale to já vždycky, takže se není čemu divit.

Člověk se může zachumlat do všech těch měkoučkých a příjemných materiálů, spát ve flanelovém povlečení, chodit v žinylkových svetrech (ten sice nemám, ale musí to být úžasné), nosit pletené čelenky a návleky na kotníky. Vrstvit, i když je to čas od času otrava. Pijí se samé příjemné teplé nápoje, kořeněné čaje, horké čokolády, svařené víno. Ulicemi voní trdelníky. Je sezóna pletení a čtení a  mluvení o pletení a čtení. Pod stolem natáhnu nohy k topení a ztratím se v bílém nebi za oknem.

Snažím se péct a kuchyní voní pusinky. Pro jednou sleduji v televizi sporty, protože jediné, na které ráda koukám, jsou ty zimní.

A pak jeden den opravdu hodně nasněží a já vím, že je to jenom na chvíli, ale to mi nebrání si to v ten moment užít. Pro sníh bych totiž vstala možná i před sedmou ranní.

Tohle je takové moje formální rozloučení se zimou, protože venku to vypadá, že už se nižších teplot nedočkáme. A upřímně řečeno já bych snad ani nechtěla, překvapivě jsem s příchodem nového semestru tak nějak připravená na jaro. I když je technicky pořád únor. 

Krásné pozdně zimní a brzké jarní dny,

Šárka